Deset dní: Den čtvrtý

4. července 2015 v 12:29 | Iris |  Deset dní
Sedm věcí, nad kterými často přemýšlím

Vítejte u dalšího, dnes již čtvrtého, dne projektu Deset dní!
Denně mi mé podvědomí servíruje mnoho otázek. Více či méně příjemných, takových, na něž si sama neumím uspokojivě odpovědět, a které nechci pokládat ostatním. Už je vnímám jako součást sebe, něco, co se prostě vynořuje z temnoty... už mne vlastně ani nerozčilují.
Takže pro mne tento čtvrtý den nebyl tolik těžký. Možná bych dokázala vypsat ještě více věcí, nad nimiž přemýšlím. Příští úkol bude naopak extrémně těžký. Musím najít šest věcí, jichž lituji. Jsem sice hodně sentimentální, ale nikdy mě nenapadlo, že bych měla něčeho opravdu litovat. (A to není YOLO, jako vážně.)
Dnešní obrázek je vzhledem k "extrémním a nebezpečně vysokým teplotám" trochu ironický. Ani jsem to takhle neplánovala.



💝 💝 💝

1. Budoucnost
Budoucnost světová. Co bude? Co máme zamezit, aby budoucnost byla? Nezabíjíme se sami? Neovládli už dávno svět roboti (myslím tím elektroniku)? A co válka? Je pravda to, co se říká; že už je? Jestli ne, co budeme dělat, až bude? A vůbec. Za jak dlouho může přijít nová vlna evoluce a přinést světu nový vládnoucí druh? Budou to delfíni, lamy nebo další generace opic?
A budoucnost moje, samozřejmě. Pro co se rozhodnout? Má vůbec smysl cokoliv plánovat? Neměla bych být prostě vděčná za každé probuzení a dál to neřešit?

2. Minulost
Světová minulost. Jednou bych ráda byla historička. Je to dobrá volba? Nezkazí mi minulost mou budoucnost? A co moje minulost? Už se zacelily všechny rány, kdysi tak viditelné, dnes již jen skryté, podobné bílým místům na kůži?

3. Rozumí mi vůbec někdo?
O to přemýšlím a pochybuji často. Má smysl do lidí vůbec hustit ta "moudra", jimiž se ve volném čase zabývám? Sdílí se mnou někdo mé zájmy? Nejsem příliš monotematická? A není to náhodou otravné, všechny ty moje rádoby vtipy, zamotané myšlenky a nadšené neutuchající zájmy o divné věci? Neměla bych konverzace s ostatními omezit na pomlouvání školní jídelny, odpovědi testů a fitness? (Ha ha.)

4. Vztahy
Ty vztahy, které nemám. Které bych mohla mít. A ta troška, která existuje, ale balancuje. Vztahy v rámci rodiny a vztahy ve smyslu my. Vdám se někdy, nebo bych si už měla začít pořizovat kočky?

5. Mé morální hodnoty
Nějaké mám. Možná jich mám moc. Možná bych měla slevit ze svých nároků na sebe i na ostatní. Co vlastně je a co není mravnost? Co bych byla schopna odpustit? Proč jsem nikdy neměla nutkání porušit pravidla?

6. Co si zítra vezmu na sebe?
Mám plné skříně, doslova praskají ve švech. Tak co si zítra vezmu na sebe? Jaké bude počasí? A budu mít náladu na to, aby se na mě ostatní koukali? Můžu si vzít černé triko s krátkým rukávem, i když všichni uvidí ty špeky, co mám nad lokty? Jenže se nemůžu pařit v dlouhých rukávech! A co sukně? Kolikery náhradní silonky si vzít s sebou? A můžu si obléct ke květovaným kalhotám pruhované boty? Je to ještě pořád pattern blocking, nebo čiré bláznovství?

7. Existuje Bůh?
Případně, kolik jich je?
Jsem agnostik, leč ne tak úplně vyrovnaný. Myslím, že i ten největší agnostik občas váhá... a pak se smíří s tím, že existence, stejně tak neexistence, jakéhokoliv boha je empiricky neprokazatelná. Pokud to tedy nevezmeme tak, že veškerá božstva se zrodila v lidské mysli.
Mám ráda metafyziku, přesto, anebo právě proto, jak je zpochybnitelná. A taky mám ráda metafyzické obrazy Giorgia de Chirica.

Dneska jedna zamyšlená píseň.

Jako již tradičně, i dnes děkuji za pozornost.
Iris :V
 


Komentáře

1 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 4. července 2015 v 13:57

Děkuji za článek, který mě maximálně probudil (před chvílí jsem skoro usnula u němčiny :D) a potěšil.. :)
O budoucnosti a minulosti taky přemýšlím, jak ostatně víš. Historie pro mě má takové zvláštní kouzlo a význam jako málo jiných oborů, do budoucnosti asi nikdy nebudu vidět tak jasně, ale taky ji ráda plánuji. A nad otázkou lidské společnosti jako takové přemýšlím taky... zrovna nedávno jsme zmínili v biologii vyhynutí dinosaurů a mě napadlo, že ani nebude potřeba nějaký meteorit, protože tu něco jednoho dne bouchne samo... A otázka, jestli má cenu vůbec něco plánovat, je všednodennost. Ale já si stejně vždycky řeknu, že má. :) Neumím vstávat do dne, který nemá absolutně žádnou kostru, cíl.. :)
Nevím, jestli ti rozumím, nebo jestli jsem pro tebe dobrým posluchačem, každopádně ještě nikdy jsi mě nenudila. A teď mluvím naprosto vážně. Takže už nemusíš pochybovat, ber to jako jistou věc, že já se ti snažím porozumět a být ke všem tvým stránkám otevřená.. :)
Myslíš, že platí, že psi jsou pro rodiny a kočky pro osamělé ženy? :) Kdyžtak si nějakou pořídíme společně do toho našeho bytu. :D (A zabordelíme to historií, knihami a oblečením. ;D)
Morální hodnoty, nároky... no, řekněme, že co se týče nároků, jsem na sebe náročná, ale nemám pevnou vůli. Morálku mám ucházející, i když někdy jsem prý rebelka. :)
A co se Boha týče, na to se asi nikdy pořádně nepřijde. Líbí se mi ten citát, že Bůh jsem já, aneb Bůh je v každém z nás. Přijde mi to logičtější než si představit nějakýho dědulu ve vesmíru nebo nad mraky, co tahá za imaginární provázky... :D

Skvělý článek, neříkala jsem to už? :)

2 Adrijo Adrijo | Web | 4. července 2015 v 22:56

Týjo, dala jsem jméno, které se mi nejvíce líbilo a ono je tam nejvíckrát- Adrijo, 2015 :D :D :D
Jinak článek je vážně super :) Moc se mi líbí, jak neustále píšeš v otázkách a uvažuješ přímo při psaní. Někdy je dobré zjistit, jak přemýšlí ostatní:))

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama