Epitaf

14. prosince 2014 v 21:31 | Iris |  Hřejivá výzva
Epitaf

Zajat snahou udýchat
kroky, jež šel tolikrát
prost všech pánů, světských vřav,
leží, píše epitaf




Zajat silou pustých stěn
ocitl se pomýlen
bojovník za nový mrav
teď si píše epitaf

Zajat žárem padlých dní
hájí cestu poslední
ještě živ - však ne už drav
nechte ho psát epitaf

Zajat steskem rád by šel
za večerním rojem včel
zmámen šeptem horkých hlav
-

básník dopsal epitaf


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Nejtěžší, dvacátý, úkol Hřejivé výzvy (Cokoliv stylem nebo na motivy tvého oblíbeného spisovatele, říká dvacítka). Báseň, již jsem nicméně stvořila již někdy v srpnu (možná zní dramaticky, ale vznikla na gauči). Dlouho jsem si lámala hlavu, zda ji vůbec mám zveřejnit, protože je to spíš takový deníčkový odlitek momentální nálady, než něco hodno veřejnému vystavování.
Ale nakonec - tradá, dvacátý úkol je tady - a já nic smysluplnějšího neshromáždila. Takže tedy, prosím, dvě minutky ticha pro básníka Jiřího Wolkera. Kdybych se bývala nikdy neseznámila s jeho poezií, nikdy by mne nic jako avantgarda nebo první republika nejspíše nezajímalo. Nikdy bych nezačala psát o tuberkulóze (to není moc dobré... chci tím prostě říci, že mne jeho básně, povídky a dopisy dosti posunuly v tématech, o nichž píšu, a nejde jen o tu nemoc). Nejspíš bych nikdy ani nechtěla recitovat, i když jsem nakonec přednášela něco úplně jiného.

Těžko říci, je-li to stylem nebo na motivy. Opět se trochu vymykám zadání, ale co naplat? Když jsem to psala, neznala jsem ani Vlastu a kdyby mi někdo tehdy povídal o tom, že v zimním období budu dennodenně datlovat Hřejivou výzvu, debilně bych se usmála a šla si mazat rohlík nutellou.

Inu, měla jsem v plánu pietně uzavřít komentáře (no dobře; pietně a taky trochu ze strachu, že ta básnička není dost dobrá, a já bych nerada zrovna za dramatické odčerpávání své uplakané dušičky schytala nějakou kritiku). Nakonec jsem se rozhodla být silná (přeháním, zas tak těžké to nebylo) a hodit to do éteru, se vším všudy.
Doufám, že je to taková depka, že vás to odradilo od komentování.

Iris :V
PS. Experimentální schéma. Slova se tam opakují schválně. Významy si hledejte sami.
PPS. Nová tiskárna, nedostatek fantazie na vánoční dárky a přemíra ctižádosti mne donutily vytisknout si svou 'sbírku povídek, drabblí a básniček'. Zatím to vypadá nadějně; nic jsem nerozbila.
 


Anketa

Budete hlasovat v této anketě?

Tak určitěě!
Ne.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 15. prosince 2014 v 17:40 | Reagovat

Báseň  se povedla! Není lehké napsat báseň a už vůbec ne na téma... Jiřího Wolkera mám taky ráda, má hodně emotivní verše, i když se sociální tematikou - ale taková byla doba, však Václav Hrabě má taky básně obarveny proletářským duchem, a přitom jsou úžasné.
Hřejivá výzva, to byl dobrý nápad a opravdová výzva. Moc se mi líbily zpracovaná témata u Vlastičky, ta holka má opravdu talent na psaní. Snad se časem vrátí a bude pokračovat...
Hřejivá výzva je inspirující. Tuším, že vznikla někde tady, nepletu se?

2 Iris V. Iris V. | E-mail | Web | 19. prosince 2014 v 17:13 | Reagovat

[1]: Děkuji. :-)
Ano, Hřejivá výzva vznikla u mne a Vlasty, založily jsme ji spolu. Obdivuji ji stejně jako ty a také budu ráda, když se vrátí.
Problém Hřejivé výzvy je, že není možné se nad tématy příliš dlouho zamýšlet. Kdyby to nebylo časově omezené (čímž by to pro mě ale ztratilo to kouzlo), mohla bych třeba nad tímto tématem přemýšlet tři týdny - měsíc, a možná by to dopadlo lépe.

3 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 23. prosince 2014 v 11:32 | Reagovat

To je dost dobrý, smekám, já si na básničky asi nikdy netroufnu...

4 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 11:03 | Reagovat

Víš, že jsem si myslela, že je to Wolker? :) Nikdo jiný, kdo by si napsal epitaf, mě totiž nenapadl, navíc jsi mi už tolikrát zmínila, že ho máš ráda. :)

[1]:[2]: Co si to tu o mně šuškáte? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama