Hudební guilty pleasure

24. října 2014 v 20:49 | Iris |  Earworm
Měla bych pracovat na Hřejivě výzvě a na jejím sedmém úkolu, já vím. Dokonce právě v této chvíli mám na dolní liště své obrazovky otevřený OpenOffice Writer s rozepsanou srdceryvnou povídkou (rozumějte s povídkou mého stylu, tudíž nepřílš dějovou a hlavně s otevřeným koncem), nad níž opravdu usilvně přemýšlím, ačkoliv vůbec netuším, zda se výsledek vůbec bude dáti použít - to víte, ne každý den v mém životě je přátelský k vžívání se do jímavé atmosféry pozdně secesní knihovny...
Namísto dalšího literárního minipočinu jsem se ale rozhodla pozměnit žánr a vrhnout se na Písničkovou výzvu (jo, jsem teď samá výzva, ale snad to nevadí, jelikož zrovna tyto dva projekty není nutno nijak otrocky obsluhovat a do obou se dá vtisknout kousek mé osobnosti). A to na téma, na něž se těším a psychicky připravuji už od doby, kdy jsem přidala první písničkový článek.
Guilty pleasure neboli "sladký hřích" (volně přeloženo) je píseň - v mém případě, jako již obvykle, více písní - jež poslouchám s určitou provinilou radostí. Líbí se mi, ale jsem si vědoma toho, že jsou to tak trochu slinty.
Konečně poznáte tu zastydle pubertální (nebo snad ještě prepubertální) část mne, která se každým dnem pere s intelektuální a elegantní mladou dámou, jíž bych si přála být.

Písničku o malém kuřátku, které pípá, nejspíše taky znáte. Světem - nebo hlavně Českem a Slovenskem - prošla její německá verze s obdařenými slečnami oděnými v nevkusných minikrojích. Já na tuto pozoruhodnou skladbičku přišla na jednom blogu, kde byla prezentována taky jako "guilty pleasure" nebo něco v tom smyslu; a musím potvrdit, že její stupidita je návyková.
Jakožto studentka španělštiny jsem si ale našla španělskou verzi, abych se aspoň něčemu přiučila (?!). Animovaný klip mne paradoxně rozesmívá ještě více než ten se třemi copatými Němkami, jelikož kreslené verze některých zvířátek vypadají opravdu silně retardovaně - podívejte se třeba na toho psa - a navíc, jak se všechna otrocky kývají do rytmu! Ach jo... Jsem toho názoru, že i toto video si zaslouží pozornost a že se v něm skrývá něco uměleckého. Mimochodem, pokud vás zaujme, nezapomeňte ještě na italskou verzi. Holubička se řekne "pičóne", pokud vás (stejně jako mě) rozesměje každá volovinka, je to pro vás to pravé. Pozor - pokud si kuřátko poslechnete více než pětkrát za sebou, možná se vám sníží inteligenční kvocient (kvo kvo kvo).


Zde verze "venganza", pomsta, kdy dá kuřátko traktoru ránu.

Nyní se dostávám k své tajné úchylce; elektronickým disco písním, pokud možno od rapujících princezniček ve sportovních teniskách a podivných teplácích; něco, o čem by většina lidí neřekla, že to poslouchám. V podstatě nevím, co se mi na tom líbí. Věřte, že to není text ani to, jak ten klip vypadá. Ani bych na to nechtěla tancovat na diskotéce (já bych ale nechtěla tančit na nic). Dokonce si tento song pouštím maximálně jednou za měsíc.
Prostě, Swagger Jagger od Cher Lloyd je taková guilty pleasure, na níž by nejspíš většina mých spolužaček nic "guilty" neviděla. Ale já mám prostě pocit, že tohle disco maže mozky, zvlášť když se do toho rapuje.
Občas si ale každý z nás zaslouží výmaz mozku. Především v pátek večer.

Do stejné kategorie - tedy milosrdný výmaz - řadím Hello od dua Karmin, o němž jsem se už zmiňovala v souvislosti s písněmi, které mne rozveselí. Nutno podotknout, že na Hello ujíždím mnohem více než na té předchozí skladbě, protože tvrdím, že má aspoň něco do sebe. Myslím, že bych zvládla text nazpaměť. Jelikož oficiální klip za moc nestojí (dle mého skromného názoru), zde máte lyrics video; Karmin má všechna videa s textem opravdu vymakaná, jen zde trochu pozor, možná se vám bude motat hlava.

Mika, Ariana Grande a Popular song. Pohodová vražedně popová sladká skladbička, klip, který se mi prostě líbí a navíc Ariana Grande, kterou znám ze sitcomu Victorious (což je samo o sobě guilty pleasure). Tato roztomilá rusovláska - v tomto klipu brunetka - je podle mne skvělá komediální herečka, i když, samozřejmě, nemusí býti zrovna vaším šlákem čaje.
Zpět k písni - nemyslím si, že je úplně blbá, jen je to prostě průměrný střední proud (proč se po něm někdy nesvézt...)

Typický popík a Meghan Trainor, která, mimochodem, vypadá přesně jako jedna z mých literárních hrdinek, které jsem kdysi dávno vymyslela (jenže její příběhy jsou stále nesepsány, ale to je už jiné téma). Růžové video, píseň sdělující, že se nemusíme trápit svými kily. Dokonalé svetříky a šatičky a bílé punčocháče.
Pokud se povrtáte v komentářích, - to je můj YouTube zlozvyk - zjistíte, jak kontroverzního tématu se Meghan (nebo spíše její textař a producent) dotkla. Jsou tlusté holky "se zadkem", okolo něhož se tento klip točí, v pohodě, nebo by měly zhubnout? Ospravedlňuje píseň All About That Bass tloustnutí americké mládeže?
Jakožto dívka barokních tvarů mám na tuto problematiku svůj názor, ale to bude asi tím, že nežiji v USA, tedy v ohnisku sporů o tlustých dětech (přece jen, tady u nás jich moc není; jsem nejtlustší ze třídy, a to si dovoluji říct, že mám "jenom" tři až čtyři kila navíc).

Vzpomenu-li si na nějaké další sladké hříchy, tento článek zaktualizuji. Doufám ale, že dopíši svůj osmý úkol. V uplynulých dnech jsem pracovala na své první anglické povídce, do jedné soutěže. Dalo mi to zabrat, ale je to na dobré cestě; už jen upravit uvozovky a poslat. Mimochodem, nevíte, zda se zkrácený tvar slovesa (hasn't, didn't, won't...) opravdu počítá jako dvě slova? Protože to se asi nevejdu do limitu. Ale to nevadí, hlavně, že jsem to napsala. Až bude po soutěži, tak dám své ne-dílo na blog. Chcete? (i kdyby ne, stejně to zde bude).
Mějte se pěkně, přeji hezké prázdniny - a klidně se podělte do komenntářů se svými hudebními hříchy.
Iris :V
 


Aktuální články

Reklama