Regina Spektor: Soviet Kitsch

3. září 2014 v 22:09 | Iris |  Earworm
Už dlouho se chystám napsat článek, který by vám přiblížil tvorbu a život Reginy Spektor, mé oblíbené interpretky, jelikož její skladby se na tomto blogu objevují dosti často a tudíž by bylo dobré napsat o ní něco konkrétního. Dokonce mám ve své přeplněné složce Rozepsaných článků nejméně tři alternativy začátku takového útvaru. Jenže jsem zjistila, že stvořit něco takového je opravdu těžká práce, asi tak jako recenze knihy; uvážit, co je nutné zmínit a co si případný zájemce může "vygooglit", určit správnou míru subjektivních názorů, aby se z toho nestal článek o mně, a pak to hlavně všechno hodit na papír (a následně do textového editoru, jistě)!
Takže jsem tento svůj cíl diskrétně odložila na dobu neurčitou a při příležitosti mé milé Písničkové výzvy (pokud chcete, můžete si přečíst předchozí díl s výčtem písniček, které mi někoho připomínají), když jsem narazila na položku "písnička z mého oblíbeného alba", rozhodla jsem se vzít to trošku podrobněji a napsat pár silně subjektivních řádků o svém nejoblíbenějším cédéčku; nejedná se o nic jiného než o Reginino album jménem Soviet Kitsch.



Na začátek něco z těch formálních údajů; jedná se o autorčinu třetí desku, již vydala v roce 2004 (jejími předchůdci byla alba jménem 11:11 a Songs, která si Regina vydala na vlastní náklady, což je dost obdivuhodné). Pokud byste se podivovali nad trochu podivným a kontraverzním názvem desky; Regina Ilyinichna Spektor pochází z Ruska - tedy spíše ze Sovětského svazu, narodila se v roce 1980 a když jí bylo devět let, spolu s rodinou emigrovala do Spojených států. Tudíž je možné, že chtěla názvem tohoto alba prostě jen poukázat na svůj původ a na dobu, v níž prožila dětství...
Když si pustíte písničku Düsseldorf (která oficiálně vyšla až na čtvrtém albu, Begin To Hope, také skvělém, vydaném v roce 2006) a pořádně se do ní zaposloucháte, postřehnete větu znějící "In Prague I knew I'd been a witch burnt alive, a pyre of Soviet kitsch".
O textech Reginy Spektor je obecně známé - tedy aspoň mezi lidmi, kteří podlehli kouzlu této zpěvačky, klavíristky a skladatelky - že jejich interpretace může být rozdílná a v komentářích na YouTube se proto vedou časté dohady o různých možnostech jejich významu. Řekněme, že tomu tak je i s názvy Regininých desek.

Jsem si jista, že toto album se stalo mým oblíbeným hlavně díky tomu, že písně na něm obsažené poslouchám už od úplného začátku. Myslím tím doby, kdy jsem začínala Reginu poslouchat a pomalu se dostávala do víru jejích písní, textů a její osobnosti. Právě od tohoto pomyslného "začátku" mne fascinuje píseň Carbon Monoxide - v českém překladu Oxid uhelnatý, nebo tak nějak; dusivý plyn.

Pokud vás tato píseň neohromí hned napoprvé, není na tom nic divného. Jsem toho názoru, že skladby z dílny Reginy Spektor nejsou žádné laciné odrhovačky, které uslyšíte v supermarketu a po cestě domů si padesátkrát přezpíváte jejich refrén; naopak, jedná se o umělecká díla, nad nimiž se musíte zamyslet a pustit si je k sobě trochu blíž, aby vám mohly nalézt do hlavy a spustit řetěz nápadů a asociací. Musíte se nad nimi zamyslet - a leckdy ani tak nevymyslíte nic kloudného - Carbon Monoxide je toho zářným příkladem.

K písni Ode To Divorce, neboli Óda na rozvod, Regina natočila zajímavý klip. Na začátku této skladby můžete slyšet tlukot srdce, což jí dodává na závažnosti a na jakémsi pocitu, že vám Regina sděluje cosi osudového. "I need your money, it'll help me, I need your car and I need your love. So won't you help a brother out?" - tak zní hlavní textový motiv této skladby. Kdyby cokoli s podobným námětem zpívala nějaká Miley nebo Britney, bude to nejspíš působit podbízivě a vulgárně, ale provedení a celková atmosféra Ódy na rozvod dává těmto slovům naléhavost a temnou tragikomiku.

Ano, to je také jeden z důvodů, proč mám ze všech šesti studiových alb, které Regina dosud vydala, nejradši právě Soviet Kitsch; obsahuje pouze deset písní a všechny z nich jsou vyloženě závažné, sdělující a plné silných emocí, přičemž ale neztrácí na šarmu a na určité lehkosti Regině vlastní.
Navíc, poslechněte si to úžasné fortepiano! Třeba v mé další oblíbené písni z této desky, Somedays. Je to jedna z nejvíce inspirujících skladeb, které znám. Nepotřebuje komentáře; stačí, když si ji poslechnete a komentáře vám přijdou samy, přímo na jazyk. Jsem o tom přesvědčena...

V písni Sailor Song se zpívá "Mary Anne's a bitch," což z ní ale nedělá žádnou prvoplánovou sprosťárnu. Mezi YouTubovými komentátory tato věta dokonce rozpoutala diskuzi; - je Mary Anne opravdu palubní fena americké námořní posádky? Ne, já bych řekla, že Mary Anne je prostě dáma, na niž měli námořníci vztek, jelikož je "líbala až do krve - ale nikdy si nesundala šaty," jak zní volný překlad dalšího úryvku z textu.
Jedno z těch důležitých poselství, o kterých jsem psala, přichází se skladbou Ghost Of Corporate Future. Když si důkladně pročtete její text, na nějž vás odkáže kliknutí na název písně, zjistíte, že se v podstatě jedná o dnes hodně používanou zkratku YOLO - you only live once. Žiješ jen jednou. Lidé jsou JEN lidé, neměli by tě znervózňovat. Svět je věčný, přichází a odchází. Ber to tu trošku s nadhledem. Ostříhej si vlasy, dorostou. Zuj si boty, kdykoli můžeš; hlavně, když jsou mokré. Toť poselství od Ducha přicházejícího z budoucnosti - jímž je možná Regina sama, kdo ví?

Matka, která chce odejít stylově. Matka, která očividně zastává názor Ducha korporátní budoucnosti. Matka čtyř dětí, jež se rozhodla raději investovat do pronájmu limuzíny, v níž absolvuje svou poslední cestu, než do chemoterapie, která pro ni představuje rizikovou léčbu.
Chemo Limo, skladba, která vás dostane, i kdybyste byli z kamene! Seznamte se:

Píseň jménem Us, My, můžete znát z filmu 500 Days of Summer, kde, pokud vím, hraje Zooey Deschanel, taková ta hezká černovlasá holka. Já ten film neviděla, ale vzhledem k tomu, že do jeho soundtracku patří ještě jedna Reginina skladba, Hero, z níž dokonce pochází ten citát napsaný v záhlaví tohoto blogu, asi si ho brzy někde seženu.

Your Honor - v češtině Tvá čest - mne ohromila tím, jaká je to bomba. Zvlášť když ji odstartuje tichý Whisper, roztomilý téměř minutový rozhovor Reginy se svým mladším bratrem Bearem. Tato píseň má v odstatě dosti filozofický text, zpívá se v ní o boji o čest a o tom, že by se o ni nemělo bojovat, protože jsme všichni už od narození hříšní. Diskutabilní, co myslíte? Každopádně, Your Honor zní skvěle. Ale nelekněte se jejího divokého začátku.

Píseň jménem The Flowers jsem jednou, asi na konci sekundy, pouštěla ve škole v rámci svého opravného referátu na angličtinu. Mám takový pocit, že profesor mne asi po dvou třetinách skladby zastavil, abych to už vypla. "To už asi stačí, Terezo," řekl s takovým divným výrazem. Myslím, že ani zbytek mé třídy tuto, pravda, trochu složitou píseň nepochopil.
Mne opět nadchnul ten klavír a ta fantastická folklorní akcelerace na konci.

A poslední skladbu, mistrovský kousek jménem Poor Little Rich Boy, opravdu stojí za to vidět a slyšet naživo. Jelikož ani mně se ještě nikdy nepodařilo vidět Reginu na vlastní oči, bez předělu jménem obrazovka, i vy se budete muset spokojit se živou nahrávkou z koncertu v Bonnaroo. Jako ostatně z celého zbytku alba, i z této písničky jsem nadšená... Všimněte si toho, jak se Regina sama doprovází; když jsem toto video sledovala poprvé, nemohla jsem uvěřit tomu, že zpívá, hraje na klavír a zároveň bouchá klackem do židle!



A na konec článku bych ráda dodala, že jsem neřadila skladby podle toho, jak jdou za sebou na CD, ale prostě a jednoduše mi v jakémsi pořadí tanuly na mysl a tak jsem o nich psala.
Všimli jste si motivů ruských matrjošek zobrazených na obalu alba? Jejich autorem je český spisovatel Milan Kundera, myslím, že šlo o ilustrace k Nesnesitelné lehkosti bytí, ale nejsem si tím docela jista. Když jsem byla v tercii a jedno naše zadání práce na výtvarku znělo "navrhnout obal svého oblíbeného cédéčka," asi tři hodiny jsem se patlala s tuší kreslenými matrjoškami, ale nakonec vypadaly dost zoufale. Tím chci říct, že nakreslit tuhle panenku je dost těžké, zkoušeli jste to už někdy?
Jednoho dne OPRAVDU dám dohromady článek o "celé" Regině Spektor a jejím životě a tvorbě. Netuším, kdy to bude; nevím ani, kdy se tento blog dočká jakéhokoli dalšího článku, protože můj rozvrh je šílený a jen na tomto prostém popisu jednoho alba jsem strávila dva až tři večery. Mám v šuplíku jednu krátkou minipovídku, již mám v plánu zařadit do aktuálního tématu týdne, tak uvidíme, jestli to stihnu.

Zatím se mějte hezky a doufám, že vám Regina Spektor spolu se svým Sovětským kýčem zpříjemnila začátek školního roku.
Iris :V

Regina Spektor

(na zdroje obrázků se dostanete kliknutím na ně!)

 


Anketa

Regina Spektor!

Joooo! 37.3% (25)
Kdo?! 62.7% (42)

Komentáře

1 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 4. září 2014 v 18:23

Už mockrát mě to svádělo doopravdy se do tvé oblíbené hudby zaposlouchat a často, jako dnes, to i dělám, ale ačkoli se mi Regina Spektor líbí (tedy její hudba), úplně blázen do ní nejsem. Já vlastně ani nemám oblíbený žánr nebo interpreta, poslouchám, co mě nějak chytne. Často neposlouchám nic, mám ráda ticho. ;) Od Reginy Spektor však znám The Call (díky filmu Princ Kaspian) a je to jedna z mých oblíbených písní. Mám ráda, když je text písně smysluplný a neskládá se ze samého ooo, ááá, juuuu, a takový, jako je tomu dnes ve většině případů. :)

Byl to krásný, náročný článek a obdivuji tě, žes ho napsala. Já mám teď nějakou krizi - v šuplíku mám tři recenze, které bych měla napsat a zveřejnit, ale vůbec se mi nechce. Přemýšlím, že s těmi spolupracemi s nakladatelstvími přestanu, nebo je alespoň hodně omezím - nečtu knížky ve vlastní knihovně, strašně se kvůli tomu stresuju, že nestíhám nebo nemůžu napsat recenzi a navíc jsem zjistila, že mě to recenzování přestává bavit a už ani nemám nápady, jak vlastně o knížkách psát, aby to bylo zajímavé. Jsem asi holt spíš deníčková, i když moje živoření stojí za prd. :)

Hodně štěstí a pokud se k tomu dokopu, odpovím na mail do konce týdne. :D

2 RealistOnTheRainbow RealistOnTheRainbow | Web | 7. září 2014 v 20:34

jak už jsem několikrát psala, tak ji mam moc ráda a je super, že jsi tenhle článek nakonec dopsala, ,protože obsuahuje spoustu zajímavých postřehů a informací, které jsem neznala. :) Třeba poprvé jsem si poslechla Dusseldorf, texty jsou skutečně obdivuhodné :).

3 Robka Robka | E-mail | Web | 8. října 2014 v 22:43

Dávat dohromady článek o svém oblíbenci dá dost práce, to znám. Reginu mám ráda, sice asi ne tak moc, jako ty, ale její skladby se mi líbí. Fascinuje mě její hlas - je křehký i dětsky hravý, ale zároveň má sílu, naléhavost - a navíc je to fakt krásná ženská. Slovanské rysy se nezapřou, není to žádná americká umělotina. Navíc texty, které si píše, jsou opravdu o něčem. Jsem ráda, že jsem tvůj článek mohla číst - a jestli někdy zase Regina přijede na Colours ( nebo někde jinde do Čr) určitě se tam potkáme.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama