Nešpiň si ruce mejkapem, dítě?

14. února 2014 v 18:39 | Iris |  (kni)hovna
K napsání této úvahy mě inspiroval bloger Thayen a jeho článek o tom, že holčička točí videa o líčení a lidi jí za to nadávají do krav, i když holčička je malá a bude z toho mít guláš v hlavě. Přečtěte si ho zde. A další mou inspirací je fakt, že se večer chystám na svůj první ples v životě a tak na sebe za pár chvil i já začnu kydat béžovou mazlavinu a bílou linku a podobné radosti (ne)všedního života. Takže ano, budu psát o líčení. Ale nečekejte tutoriálek nebo recenzi na řasenku (mně totiž všechny řasenky přijdou hrozné).


K tomu videu, které můžete shlédnout u výše zmiňovaného článku, mohu říct jen, že je v podstatě tragikomické. Vtipné. Smutné. Ale holčička fakt není kráva a nedělá nic, za co bychom jí měli nadávat. Jen by jí někdo měl říct, že je nebezpečné dávat si videa na youtube, protože si ji může najít nějaký pedofil. Ale to je tak všechno.
Samozřejmě, i když je "točitelka videí" sebelepší, najde se vždycky skupina lidí, kteří jí budou psát, že je hrozná. O to více, když videa o líčení točí v podstatě amatérka, která by se podle (poněkud zastaralých) měřítek měla houpat před barákem na houpačce. Můžete tedy argumentovat tím, že holčička ví, co dělá, a tak určitě počítá i s těmi negativními ohlasy.
Jenže něco jiného je konstruktivní kritika a něco jiného kritika ryze nekonstruktivní, psána jen proto, aby si anonymní komentátor pořádně zanadával. Holčičku bude určitě míň mrzet, když jí někdo napíše "hele, tohle a tohle děláš blbě", než když si přečte "jsi tlustá, hnusná, trapná". Doufám, že mi rozumíte; více se o tom totiž rozepisovat nechci.

Já byla odmalička fascinována líčením. Tedy začalo to, když jsem trochu nabral rozum. Mamka měla takovou paletku se stíny a občas mi dovolila, abych jí jimi zmalovala kompletně celý obličej. Měla černé čelo, fialový nos, zelenou bradu, prostě vypadala, jako by ji někdo zbouchal - a přitom ji jen líčila její pětiletá dcera. Máme to doma na fotkách.
O pár let později, mohla jsem být tak v první třídě, jsem ráda experimentovala i na sobě. Kupovala jsem si časopis Šťastná 13 - jako dárek tam většinou bylo něco na líčení - a pak jsem stála před zrcadlem a opatrně, aby to nikdo neviděl, jsem si patlala červenou konturovací tužku na oční víčko. Taky jsem měla pudr, který pamatoval ještě bývalý režim, a pokaždé, když jsem ho otevřela, zvedl se mohutný oblak béžového prachu a zachvátil moji místnost. Ačkoliv by někdo mohl namítat, že taková věc bude asi nebezpečná na pouhý dotek, vězte, že mně k mým experimentíkům stačil a vyrážku nezanechal. (Mimochodem, vyhodila jsem ho teprve nedávno, když jsem ho otevřela a celý se vysypal.)
A byla jsem velkou fanynkou časopisu Sabrinina kouzla. Bylo to šíleně drahé a primitivní oblbování hlav, ale ty skvělé návody a šminky byly prostě neodolatelné. Jak ráda jsem na sebe nanášela velké množství fialových krémových stínů! Řasenky na vlasy! Jak ráda jsem si sypala okolo postele třpytky (fajn, to bylo omylem, ale vypadalo to hezky)! Dokonce jsem si dodatečně objednávala kufřík a pak jsem ho nosila do školy, abych mohla kamarádkám s kožními problémy půjčovat lesk na rty.
Ale do školy jsem se nelíčila. Pravda, pár takových malovacích výmyků jsem měla, například jsem si načernila řasy nekvalitní řasenkou od jednoho ze míněných časopisů, jen proto, že jsem šla na chviličku ven. Nebo jsem se malovala, když jsem byla pár dní u prarodičů. Ale do školy ne.

Tedy ne až do svých jedenácti let, kdy jsem vstoupila na osmileté gymnázium, ráj zmalovaných holčiček a hlavně zmalované Iris Virágové! Dobu jsem se řasence bránila, ale pak jsem si ji začala aplikovat ve spoustě vrstev. Milovala jsem velké bílé fleky okolo očí, přišlo mi to výjimečné, dokud mi mamka neřekla, že to vypadá jak nějaká nemoc, při níž se ztrácí pigment (pěkně mi to znechutila). Jednou jsem si dokonce udělala zelené fleky! A měla jsem spoustu akné, nutno zmínit. Vypadala jsem fakt jak kráva. Měla jsem šílené opadávající fleky okolo očí, ulepené řasy, a na čele spoustu červených strupů, protože jsem nevěděla, co je to mejkap, přesněji make-up, tedy to béžový, "co se dává na ksicht".
To jsem se dozvěděla až později. Bylo mi asi dvanáct. Měla jsem na okrajích obličeje fleky od ivory mejkapu. Také nic hezkého. Ale to přeskočme.

Krizovka přišla, když jsem měla na konci sekundy nutkání patlat na sebe tekutou oční linku, protože jsem to někde na někom viděla, na někom, kdo má vystouplá víčka, a tak je mu nad linkou ještě vidět kus pleti, a vypadalo to skvěle. Jenže já nemám vystouplá víčka a ani šikovné ruce a tak jsem s linkami šla jen dvakrát. A už mi doma rok a půl schnou a nic.
A největší vrchol byly každodenní čtvrthodinové zrcadlové scény s mejkapem, stíny, řasenkou a bílou tužkou. Jako třináctiletá, takže až děsivě nedávno, jsem nemohla vyjít do deště, protože by se mi rozpilo líčení. Aj-aj-aj.
Vlastně, líčila jsem se hezky. Nepřeplácaně. V podstatě to nebylo ani moc vidět, stíny byly béžové a oranžové a tužka byla jen o malinko světlejší, než má pleť. Ale trávila jsem u toho doby a doby. A když jsem byla nenalíčená, vypadala jsem divně. Moc se mi líbila formulace, kterou jsem kdysi četla - že když se holka pořád maluje a pak se jednou nenalíčí, vypadá jak vyblitý zelí. Přesně tak to bylo se mnou.

Ze dne na den jsem se přestala líčit úplně, ale pak jsem se vrátila ke korektoru a pak i k nějakému bébé krému, a tak to už zůstalo. Je mi čtrnáct a mám akné a patlám si na obličej mejkap, abych byla sama se sebou spokojenější. A už se mi to ani nezdá hloupé. Vždyť jsem zahodila - no dobře, jenom zahrabala - řasenky, tužky, linky, rtěnky, lesky na rty. Jsem naturální. Ha, ha.
V dětství jsem chtěla být předčasně dospělá nejen myšlením, ale i vzhledem; ale bohužel se stalo, že jedno popíralo druhé, copak se nějaká inteligentní holka zmaluje jak lehká děva?! Musela jsem si tím projít, stejně jako barvením vlasů a trapnou patkou na stranu. Proto neodsuzuju žádnou malou holčičku, která se líčí; mohu jí jen poradit, ať to nedělá, protože jí to zkazí pleť.
Já už se k brutálnímu líčení nevrátím, ne na každý den. Dnes se zcela vědomě zmaluji bílou tužkou, a nebudu si smět protírat oči, takže doufám, že na plese neuvidím nic neuvěřitelného. Kromě svého oslňujícího odrazu v zrcadle (hlavně pokud se mi udělá hned v autě očko na punčošce).

Poselstvím tohoto článku bylo... no... vlastně je to zmatený článek. Že i Iris se malovala. Že Iris se bude malovat dnes. Že neodsuzuju malé točitelky videí, ale jejich komentátory. Že nemám vystouplá oční víčka. Že jsem fotila štětec na parapetu. Že jsem se to nějak rozkecala...
Tak zase někdy, to je ale klišé?!
Iris.

 


Anketa

Regina Spektor!

Joooo! 37.3% (25)
Kdo?! 62.7% (42)

Komentáře

1 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 18. února 2014 v 18:10 | Reagovat

Tak to dopadá, když člověk píše plný nadšení. I a Y jdou mimo, když se dává stříbro :) :D

2 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 19. února 2014 v 9:05 | Reagovat

Souhlasím, že nadávat té holčině sprostě, s cílem ranit,  je zlé. Když kritika, tak má být konstruktivní. Jinak, všeho s mírou. Když vidím na některých blozích 14 - 17 leté holky, co mají na sobě make-upu a řasenky "tunu", říkám si : "Jak asi vypadáš holka, když se večer umyješ?":-))
Já jsem také prošla kdysi obdobím, kdy jsem neměla pro líčení cit, prostě jsem si kydla na víčka bez většího rozetření rozetření třeba sytě zelenou a myslela jsem si, jak mě to sekne:-)) Dnes se líčím jen jemně, víc se snažím věnovat kvalitě pleti. Protože sebelepší líčení nepomůže, pokud pleť není zdravá.

3 Kariol Kariol | E-mail | Web | 23. února 2014 v 12:05 | Reagovat

Jednu dobu jsem se taky malovala, ale byl to tak týden. Nebavilo mě to a stejně mi to na kráse nepřidalo. :D
Co se videí na youtube týče, myslím, že je to věc každého. A ty návody mohou být užitečné i inspirativní, stejně jako mají komunitu nějací knižní blogeři, mohou ji na youtube mít i holky tohoto typu. Proč ne.

4 Slečna Tolstojová Slečna Tolstojová | Web | 26. března 2014 v 20:21 | Reagovat

Tohle video mi ukazovala spolužačka o volné hodině na jednom z tabletů u nás ve škole (nojo, jsme moderní prestižní gymnázium. :D) a hrozně se tomu smála. Já osobně na to mám smíšené názory. Na jednu stranu nechápu, co k tomuhle holky vede, ale moje maminka se téměř nemaluje, takže jsem asi neměla ten správný vzor. Nicméně, přijde mi hnusné, když jí někdo píše nenávistné komentáře - vždyť co jim udělala? já osobně jsem tu chuderu holku především litovala. Vážně, přišlo mi jí strašně líto a bylo mi smutno a byla jsem naštvaná na celý svět za to, že z ní tohle udělal.
Děkuju moc za tenhle článek, ráda nad věcmi přemýšlím.

5 Zuzmule Zuzmule | Web | 27. března 2014 v 17:07 | Reagovat

Já si myslím že je škoda, že už takhle malé děti se snaží vypadat dospěle, protože si tím kradou dětství. Jako malá jsem samozřejmě taky pořád chtěla nalakovat palec, když si máma lakovala nehty, nebo vyzkoušet nějaká patlátka, ale rozhodně by mě nenapadlo točit o tom videa, protože jsem měla na práci plno jiných věcí. Teď je mi šestnáct a občas použiju řasenku, jinak nic. Nemám chuť na sebe něco natírat a večer to sundavat dolů. O to je smutnější, že mrňata tu chuť očividně mají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama