Dnešní svět

7. února 2014 v 22:19 | Iris |  (kni)hovna
Už dlouho mne hypnotizuje toto téma týdne, a teď to vypadá, že budu mít konečně čas a náladu a nápad na stvoření nějakého článku. Takže nečekejte nic extra extra. Své slohové maximum jsem ze sebe vymáčkla na včerejší olympiádě v českém jazyce, kdy jsem dala dohromady vyčerpávající líčení. Ale o tom až někdy jindy...?

Začněme dnešním světem dospívajících. Protože toho je okolo mě nejvíc, a tak to můžu co nejlíp posoudit. Puberťáci. Teenageři. Adolescenti. Výrostci. Jedno slovo odpornější než druhé. Občas se mi zdá, že je tomu tak i s oněmi dospívajícími; mám chvíle, kdy své vrstevníky vidím jednoho odpornějšího než druhého. Ale pak si vzpomenu na dost lidí, kteří si tuto generalizaci nezaslouží.
Teď mohu mluvit za celou generaci - určitě jsme rozmazlenější, línější, vybíravější a pohodlnější než ta předchozí, a ta předchozí, a ta předchozí vrstva (ach, mám zřejmě nějakou momentální zálibu v tvoření několikanásobných větných členů, omlouvám se). Říkají to všichni, a i když takoví určitě nejsou všichni dospívající, já dobrovolně přiznám, že taková jsem. Děsně líná a pohodlná - například si vůbec neumím představit, jak bych přežila pár dní bez přístupu k tekoucí vodě - a vybíravá taky, například nejím bramborovou kaši a polívky, ve kterých plave rejže.
No ale abych se dostala k tomu, co jsem hlavně chtěla zmínit, většina mé generace kouří a kdovíco ještě. Vždycky, když potkám nějakého bývalého spolužáka/spolužačku ze základky s cigárem v puse, chce se mi brečet, protože i když jsem na ně neměla žádná velká očekávání, jsem zdrcena, že to kleslo tak hluboko. A to je mi prosím čtrnáct a půl a všem mým vrstevníkům je maximálně patnáct a půl. Ach. Kam to spěje, nadávám pak vždycky jako nějaká stará babka. A klidně to říkám i ve třídě, jejíž část s sebou taky nosí zapalovač a zapáleně si vypráví o divokých pitkách kdesi kdesi (ani nevím kde).


A taky mě štve ta závislost na elektronice. I když to je diskutabilní, protože i já mám nyní před sebou vymakaný noutbůůček s dotykovou obrazovkou a nějakou aku-klávesnicí (fajn, ani nevím, co to je, tahle klávesnice). A i pro mě je mnohdy rychlejší psát na počítači, než v ruce (i když to nemá takovou atmosféru, ale to je jiný příběh). To, co mi vadí, je všeobecná záliba mých vrstevníků v chytrých telefonech a tabletech a facebooku, a hlavně to, že jsou pořád online a vydrží celou volnou hodinu dělat něco na mobilu. Ano, jsem v tomhle nepokroková, ale nemůžu si pomoct; všechny tyhle elektrověcičky jsou v devadesáti procentech zabíjení času, který by nám mohl být užitečný k něčemu jinému, než k jeho zabíjení. Já vím, co modrobílé efko obnáší, sama jsem na něm kdysi byla dosti závislá a nakonec jsem byla jedním z prvních pachatelů facebookových sebevražd. Takže si myslím, že dnešní svět by se bez sociálních sítí jako je facebook, twitter a kdovícoještě klidně obešel. (Nechci ze sebe dělat nějaký celý svět, ale já se bez nich klidně obcházím. Až na to, že jsem pak ve třídě trochu za blbce, když se ptám, co je to hashtag nebo proč je na tý fotce z instagramu ta holka dvakrát stejně. Ale to je maličkost.)
A abych nerýpala málo, zdá se mi příliš, když se dívky primánky neboli žačky šesté třídy líčí a oblíkají jako lehké děvy, nebo když si lidi v mém věku myslí, že celý svět je zvědav na to, jak se na chodbě skoropáří s nějakým jiným vrstevníkem. Ale s tím JÁ nic neudělám, když o tom budu s někým z těchto lidí mluvit, řeknou si jen, že jim určitě závidím, a budou dále pokračovat v podivném vzezření nebo v podivném spojování.
Takže to jsem zkritizovala svět svých vrstevníků, jenž má spoustu negativ, ale samozřejmě i mnoho pozitiv, která jsem tu sice příliš nerozvinula, ale taky je beru na vědomí. Jako jeden z nich můžu jmenovat třeba to, že si ve volném čase můžu dělat, co se mi zachce - tedy můžu chodit do jakéhokoliv kroužku, zušky nebo sportovního klubu. Myslím, že dřív tu tolik možností pro "budoucnost národa" nebylo.

Jinak mi na světě - teď tedy myslím svět tak celkově - vadí ta úplná ztráta cudnosti, nebo chcete-li přílišná odhalenost. Nebojte se, nejsem žádná puritánka, která odmítá chodit do hodin sexuální výchovy, ale když jsme v sekundě museli povinně nafukovat kondom, přišlo mi to trochu moc úchylné. A nejen tohle. V každém druhém filmu vidíme soulož a to, že se někdo kouká na nějaké zvráceniny v televizi/na počítači už taky přestává být tabuizované. Jasně, na druhou stranu je dobře, že se dnes mluví o spoustě věcí, o nichž se dřív nemluvilo vůbec, takže už zmiňovaná sexuální výchova se mi zdá jako celkem dobrý nápad. Ale jestli to takhle rychle a odhaleně půjde dál a nikde se to nezastaví, za pár let to budou dělat i Teletubbies nebo Bořek Stavitel, protože to bude tak normální, že to nikomu už nepřijde jako věc nevhodná pro děti. No jo, pokrok nezastavíš.
A stejně tak je to s filmovým násilím (a že je tu hodně lidí, kteří se vyžívají v mlátících se robotech a filmech plných mrtvol a krve, a jdou na to do kina radši, než na nějakou romantickou komedii, které, ač taky bývají trapné, jsou rozhodně míň traumatizující než první zmiňovaný žánr). Vždyť se mlátí už i víly Winx v seriálu pro holčičky...

Ale, i když to tak z tohoto článku asi moc nevyznívá, jsem ráda, že žiju v dnešním světě, a v žádném jiném bych žít nechtěla. Párkrát v životě jsem si říkala, jak by bylo super žít za dob Přemyslovců nebo třeba v první republice, ale je to blbost. Zaprvé, stejně s tím nikdo z nás nemůže nic udělat - narodili jsme se všichni TEĎ a nikam odsud nemůžeme - a zadruhé, má to tu stejně spoustu pozitiv. Máme vyspělé zdravotnictví a dnešní doktoři dovedou vyléčit leccos, na co se ještě před sto lety umíralo. Máme tu skvělé hygienické podmínky, teče nám tu voda z kohoutku! A nemáme suché záchody, ale vodní klozety!! A toaletní papír, umíte si představit, že byste se utírali kukuřicí? Auta nám taky dost pomáhají, i když je pravda, že vypouštějí plyny a ničí přírodu, což není ideální, ale kdo by se v dnešní době vzdal auta nebo nějaké em há dé? Máme se do čeho oblíkat a máme toho dokonce nepřeberné množství na výběr. Supermarkety jsou plné jídla (krome toho na našem sídlišti - tam nemají vajíčka) a pomeranče a banány a citróny jsou dnes běžně k dostání. Máte chuť v únoru na jahody? Skočtě si do obchodu a kupte si je.
A, ač jsem ho tu částečně zkritizovala, internet je taky skvělý vynález. Mobily, díky nimž si můžeme zavolat téměř odkudkoliv. Oční čočky! Pračka! Mikrovlnka! Fén! Zubní pasta! Sedačková lanovka! Dnešní svět je plný užitečných věcí, nebo snad ne?

Samozřejmě, že jsem v tomhle článku nerozebrala dnešní svět do detailů. Například o politice ani o žádných finančních záležitostech se rozepisovat nebudu, protože se v nich nevyznám a nechci být za blbku. Nechtěla jsem znít příliš pesimisticky, tak jsem to chtěla rozveselit tou výkřikovou pasáží na konci, ale nevím, jak moc se to povedlo. Každopádně, jsem ráda, že jsem to napsala, protože jsem si to prochu ujasnila. Dnešní svět jo! :-D
Tak někdy zase!?
Iris
 


Komentáře

1 kalich kalich | E-mail | Web | 7. února 2014 v 22:32 | Reagovat

Pekný blog :))

2 Robka Robka | E-mail | Web | 7. února 2014 v 23:00 | Reagovat

Já myslím, že dnešní svět je unavený z přemíry informací - tedy lidé jsou jimi zahlceni natolik, že už jim pak nezbývá čas používat vlastní rozum. Co se týče mladé generace, ano, jsou daleko línější  a vybíravější než ty dřívější. Je to dáno výchovou. Práce se zjednodušuje a děti už nemusí pomáhat tolik, jako musely dříve. Tedy alespoň ve vyspělých zemích, nemluvím o těch, kde je otrocká dětská práce běžná. Agresivita je u lidí podmíněna částečně frustrací z osamění, částečně nudou a absencí morálních hodnot. Ale všichni takoví nejsou. Jenže v dnešní době se bohužel dozvídáme spíš ty negativní věci, jako kdo koho okradl, zabil a zmrzačil, než příznivé zprávy. Když koukám do novin, připadám si jako Černá kronika.:-)
P.S. Pěkná skladba

3 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 14. února 2014 v 14:21 | Reagovat

Jak se říká - pokrok nezastavíš. Já mám ráda historii, ale musím přiznat, že z dnešní elektroniky už by mě chyběl mobil i PC. Asi bych si nakonec zvykla, ale žiji v dnešní době a tak za historií podnikám aspoň výlety (hrady, zámky,koncerty středověké hudby atd.)Je vidět že jsi to napsala od srdce, jak to opravdu cítíš:-)

4 Tessa :3 Tessa :3 | Web | 14. února 2014 v 16:40 | Reagovat

máš to tu fajnový a ten článek výstižný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama