If you remember,

15. května 2013 v 15:49 | Iris |  (kni)hovna
...who they are.
Všechny vás zdraví Iris s šátkem na hlavě. Mám rýmu a nejsem ve škole, což vlastně ani nevadí, jelikož třída odjela někam do hor na cyklistický kurz a já bych dneska stejně přebírala v gumových rukavicích kamínky před školou (popravdě nevím, co bych z nich měla vybírat, když tam jsou jen a jen kamínky). V pondělí jsem - s největší pravděpodobností - k svojí nemoci přišla, protože jsem rovnala ve společenskovědní učebně knížky a pořádně se z nich prášilo. Ještě ten den se mi udělalo blbě a popravdě jsem z toho byla dost vynervovaná, protože v úterý jsem měla tu španělskou recitační soutěž v Praze.
Jasně, soutěž. I když jsem s tím měla značný problém, dorazila jsem ráno v 6.30 i se svým huhňajícím nosem na nástupiště. L, která tam jela se mnou, zase den předtím přišla o hlas a tak celou dobu pila čaj, ve kterým plavaly kusy zázvoru a vypadalo to jak brambory, ale ten hlas jí to spravilo. Profesorka z toho asi byla na nervy, chudák, když se den před akcí dozvěděla, že jsme obě nad propastí a že L třeba nic neřekne a já asi smrknu na protější stěnu. Nakonec ale naše španělské básně dopadly nejlíp, jak mohly, dokonce jsem správně vyslovila jméno autora, s čímž měli někteří problém. Akorát nikdo nepředpokládal, že se budeme muset představovat. A taky že na záchodech bude sice pět umyvadel, ale ani jedno sebemenší zrcátko, takže nevím, kam jsem si nakonec tu látkovou kytku zabodla. Taky byla docela komická záležitost zkoušet si recitovat v té umývárně; do nejdramatičtějších pasáží našich básní většinou zaznělo majestátné splachování záchoda nebo procítěný sušič na ruce. Nikde nikdy nefunguje a zrovna tam včera fungoval až moc.


A ještě dovolte krátké vyjádření k soutěžícím. Skoro všichni si vzali nějakou extra dlouhou básničku a recitovali to jak nad hrobem - tedy dramaticky. Jo, obdivuju jejich paměť a odvahu, ale já bych si přišla jako blbec, kdybych to recitovala taky tak. Takže vyhrát se mi asi nikdy nepodaří, s tímhle přístupem. Příští rok si musíme koupit něco na sebe v Desigualu (to bych měla začít šetřit) a víc mrkat na porotce (oni si toho ale stejně nevšimnou).
Nakonec se - světe div se! - doba čekání na vyhlášení asi tak o tři hodiny zkrátila, takže jsme si stihly dojít na zmrzlinu a prolézt Centrum Černý Most. Musím říct, že to tam vážně fantasticky předělali. Opět chválím sušiče rukou, byly u každého umyvadla a dokonce modře svítily. Asi samoopalovací účinek. L se zalíbila jedna pruhovaná kabelka a mně ta křesílka v té uličce mezi ochody. U nás v Liberci jsou sice taky, ale nesmí se na ně sedat. No a pak jsme v klidu a míru nastoupily na složitě přerezervovaný autobus směr zpět na venkov. Takže to byl skvělý den zahájený kinedrilem a ,,motivačním dortíkem" a zakončený rybízovou a pistáciovou zmrzlinou bez salmonelózy (snad). Až na tu rýmu, která mě dnes ráno probudila v 6 a donutila uvázat si na hlavu šátek a kašlat hlen (ale detailů vás ušetřím). Mimochodem, vřele doporučuji telenovely v originálním znění. Občas možná pochytíte i nějakou tu nadávku.
Písničku na konec jsem sem možná už jednou dávala, ale je super, tak ji sem klidně dám ještě párkrát.;-)
A vysvětlení k fotografii - je to geniální obraz, nevím kdo je autorem ani jak se ke mně dostal, ale pověsila jsem si ho na zeď místo šíleně silně tikajících hodin. Pak jsem ho vyfotila a nedávno jsem měla záchvat upravování fotek. Tak jich ještě pár mám.
Iris.
 


Komentáře

1 Mavis E. Strix Mavis E. Strix | E-mail | Web | 16. května 2013 v 16:52 | Reagovat

Veľmi dramatický článok! :D Hlavne čo sa tej choroby týka. Som rada, že sa ti to všetko podarilo a že to dobre dopadlo :)

Ja osobne by som si na niečo ako španielsky prednes určite netrúfla, možno to bude tým, že španielsky viem povedať maximálne Holá, možno ako sa volám a ako sa mám :D Tak krátke básne pravdepodobne neexistuje, alebo..? :D

2 Camelia Camelia | 2. června 2013 v 15:46 | Reagovat

Samozřejmě, ale kdybych ho teď smazala, nebo popřela to, co jsem si mysela, byla bych za slepici. Ale já si to myslím. Myslím si přesně to, co jsem i napsala. Dobrá, nemusela jsem být tak trvdá, ale.... nemůžu psát, že mě to nenaštvalo - protože by to byla lež. Ten článek jsem psala několik minut po tom, co jsem četla její, a vlastně jsem jenom napsala to, co jsem si o tom myslela :) Takže ano, nemusím dělat slepici, nemusím ji ani urážet a nemusím chápat její nadsázku. Ale můj první dojem byl ten, co jsem napsala, takže nevidím důvod proč to měnit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama