For those who still can recall the desperate colors of fall

4. listopadu 2012 v 20:39 | Iris |  (kni)hovna
Mám tvůrčí krizi. Včera jsem šokovaně otevřela můj deníček a zjistila jsem, že posledně jsem tam psala 23. října. Deníček!! Když jsem si ho na konci srpna zakládala, naivně jsem si myslela, že v něm budu mít zmapovaný celý školní rok, pěkně den po dni. Za říjen tam mám všehovšudy dva zápisy, a to navíc vohovně. No jo, nějak mi to utíká. Teď jsem dopsala "vnútorný monológ" do literární soutěže na nějaký slovenský velvyslanectví, nebo co. Leželo mi to týden rozepsaný na ploše a já jsem neměla sílu ani se na to podívat, natož s tím něco dělat, a dneska jsem to upravila jenom proto, že už to po mně profesorka chce. Není divu, když kvůli tomu mám jet tenhle čtvrtek do Prahy. Téhle soutěže jsem se zúčastňovala už v primě (článek o tom najdete tady, ale je dva roky starý, takže ho berte s rezervou - bylo mi jedenáct, když jsem ho psala), a tak paní profesorka ve mně má asi nějaké literární naděje, nebo co. Možná tam se mnou pojede ještě jeden spolužák, ale copak já vím, jestli vůbec něco napsal?! To by bylo na úvod.
Nemám ráda Halloween. To jsem zjistila ve středu - tedy na Halloweena. Skoro celá moje třída přišla převlečená za příšery a já ne, protože mně se nic neřeklo. Teda řeklo, ale z toho jsemk pojala dojem, že se jedná o pár lidí, kteří se domluvili na nějaké extraúchylné kostýmy (například spolužák převlečený za Buffy - přemožitelku upírů s tyrkysovou podprsenkou vycpanou ponožkama, nebo moje gothická spolužačka se zubama napatlanýma červenou barvou na tělo a s očníma čočkama připomínajícíma hadí oči), takže jsem do toho nešla. A pak jsem to s úsměvem překecávala tím, že "já přece nemusím mít ani žádný kostým - vždyť vypadám příšerně sama od sebe", když mi Šprtka nabízela, ať se taky něčím namaluju ("Terýýýý, nechceš se taky něčím namalovat?"). Možná si profesoři ještě upevnili své tvrzení o tom, že jsem "vylučovaná z kolektivu", nebo ještě lépe, že se "sama vylučuju z kolektivu", když viděli, že celá třída kromě mě a ještě pár dalších lidí má halloweenské kostýmy. Ale Halloween jako takový nemám ráda, protože je to americký svátek a ten patří do Ameriky, ne sem. Globalizace, které se já nezúčastňuju. A to nemám nic proti USA; dokonce mám ráda Kalifornii a tak dál. Dokonce bych se tam klidně ráda jela podívat, jenom se s tím neprezentuju jako všechny ty ovlajkovaný děvčátka mého věku. (Zdá se mi to, nebo si všechny tyhle holčičky myslí, že LA = hollywoodská superstar na každém kroku a NYC = nákupy a Superdrbna?!)

Chtěla bych vám poděkovat za komentáře k minulému článku. Psala jsem ho na svůj svátek - a to už je pěkná doba - a komentářů je šest. To je dost. Slibovala jsem vám básničku, ale nakonec to nevyšlo. Nedala jsem jí sem zkrátka proto, že nemám dost stálých návštěvníků, a tak by jí nikdo nečetl. Svojí tvorbu zveřejňuju pro lidi, kteří si ji opravdu přečtou. Byla by škoda, kdyby tu básnička jenom tak nečinně měsíc ležela nečtená - a pak by k ní někdo přidal reklamu na nějakou sonb. I na básničky se vztahuje moje tvůrčí krize, ale kompenzuju si to tím, že se opět pokouším dát dohromady sbírku. Minule se to nepovedlo, protože jsem to nechala moc dlouho ležet. Bylo to v březnu, vzpomínáte si na to někdo? Za dobu, co jsem to dávala dohromady, mi dopsalo nejmíň pět černých fix. Ilustrace byly příšerné. Tohle bude lepší!! Jsem o tom přesvědčená, dokážu to, a udělám tomu i desky. Nemám sice žádný úchvatný rukopis, ale píšu tak, jak mi ruka narostla. Levá ruka. A na papír bez linek, a přesto to chvílemi vypadá úhledně. Na první stránce už mám napsané věnování - Mé milované babičce. Až to bude hotové (jestli to bude hotové), určitě vám sem dám fotky, hlavně ilustrace. Co s tím dál, to si rozmyslím. Třeba udělám i internetovou verzi, ale to už bych nebyla tak anonymní :-/.
To by bylo asi tak všechno. Nebudu se rozepisovat moc, aby to někoho neodradilo hned po otevření článku....
Mimochodem, když jsem procházela s mamkou obchoďák (to víte, Vánoce), objevila jsem druhý díl mojí oblíbené knížky Vzdušné zámky (napsala J. Wilsonová). Tu knížku jsem přečetla snad třikrát, a to nejsem žádná velká čtenářka a je o mě známo, že jenom těžko vydržím u jedné knížky dýl než týden. Pokračování se jmenuje Konec snění a je to můj první dárek k Vánocům - i když myslím, že do Vánoc jí už budu mít přečtenou ;-).
Tak se mějte + díky za pozornost!!
Iris.
p.s. 1. listopadu oslavil tento blog první rok svého fungování!! Hurá. Slavme!! Teda spíš - vy slavte, já si jdu kreslit.
 


Komentáře

1 Lole Lole | 6. listopadu 2012 v 13:48 | Reagovat

halloween není americký, ale irský (keltský) svátek.

2 i r i s i r i s | Web | 6. listopadu 2012 v 15:52 | Reagovat

[1]: ano, ale všechno to halloweenské "divadlo" spojené s kýčovitými kostýmy a koledováním je americké.

3 Denisa Denisa | Web | 7. listopadu 2012 v 16:13 | Reagovat

Ta fotka se ti fakt povedla:)

4 Lousie Lousie | Web | 17. listopadu 2012 v 19:57 | Reagovat

Já si taky plánovala, jak si budu psát deník. Dostala jsem nejlepší sešit na světě, napsala jeden zápisek a tím to haslo.
Jé, tak to držím pěsti, ať ti to dobře dopadne.
Já Halloween miluju. Ale tak to ne. Nechápu profesory, co tvrdí o některých dětech, že se vyřazují z kolektivu. Je to snad jejich život? Fuck em. Jo, tohle si myslí. A někteří lidi si snad dokonce myslí, že britská vlajka patří k znaku 1D.
Opožděně přeju všechno nejlepší.
Držím palce teda s tou sbírkou. Pár těch básniček, co jsi tu měla jsem četla, a píšeš úžasně.
To je krásné, že jsi do darovala babičce:) Tščím se na ty fotky!
Gratuluju blogu!

5 ~ kristýnka. ~ kristýnka. | Web | 27. listopadu 2012 v 20:32 | Reagovat

děkuji ti Terezko :')

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama