Stop, stop, what's the hurry

29. září 2012 v 13:09 | Iris |  (kni)hovna
Stop, stop, what's the hurry
C'mon baby don't you worry, worry
Everybody not so nice, nice
Everybody not so nice, nice
Regina Spektor, Small Town Moon, What We Saw from the Cheap Seats (2012).
Tak jsem tady zase. Když jsem psala poslední článek, nevěřila jsem tomu, že se odhodlám napsat další do měsíce. A dneska je pátek. Není to ani týden. Tato neuvěřitelná skutečnost by mohla opravdu znamenat něco jako můj návrat!! Pokud se to povede, hurá.
Uplynulý týden byl opravdu celkem náročný. Možná je opravdu dobře, že bylo včera volno, protože si nechci radši ani domýšlet, co by přišlo ve škole. Na tělocviku teď děláme atletiku, což není zrovna můj obor - ale ze všech věcí, které za ten rok na TV děláme, je to pro mě asi nejlíp skousnutelné, nebo jak to nazvat. Vždycky jsem to brala takhle, že to prostě musím nějak přežít. V tomhle týdnu jsem navíc zjistila, že mi to dokonce začíná jít. V pondělí jsme běhali šedesátku, která mi furt stejně nejde - kvůli tomu pitomému nízkému startu s rukama na štěrku jsem vždycky celá černá, pomalu i s ksichtem - a navíc jsem pomalá. Ve středu jsme běhali čtyřstovku, což znamená dva naše oválky, a já z toho už od pondělního tělocviku, kdy jsem se dozvěděla, že to budeme běhat, měla slušnou nervózu. Dokonce jsem se z toho chtěla omluvit kvůli rýmě. Nakonec jsem se ale rozhodla, že budu zkrátka muset - a zaběhla jsem minutu čtyřicet šest. Na mě je to výborný čas, myslím, že posledně se mi to "povedlo" dokonce za minutu padesát a něco, nebo tak. Navíc jsem se tam ani jednou nezastavila. Takže to dopadlo dobře. Je to snad poprvé, co mám z hodiny tělocviku radost.
Zadní strana mého sešitu, který jsem používala na škole v přírodě. Na přední straně byly ty zvířátka zepředu.

Taky jsem měla mluvní cvičení. Neboli mluvní projev před tabulí, před celou třídou. Na přípravu jsem měla necelý měsíc, ale vymýšlela jsem to doslova před hodinou. Nakonec jsem mluvila o kočkách - protože to mělo být na téma "to mě zajímá". Původně jsem chtěla mluvit například o tom, jak mě zajímá, co řeknu v tomhle mluvním cvičení, ale protože jsem na to měla tak dlouhou dobu, tenhle nápad jsem zavrhla, protože by to asi bylo trapné. Nicméně, dopadlo to dobře, třída se buď smála (tím myslím tu "panoptikální partičku", jediné lidi, se kterými se tam bavím), nebo se občas ušklíbla (něco ve smyslu "je to vtipný, ale nesnížím se k tomu, abych se tomu smál"). Navíc jsem měla triko s kočkou, takže to bylo jakože tématické - kočka je opravdu moje oblíbené zvíře.
*
Plus, včera měla být schůzka redakce školního časopisu, ale nakonec nebyla, protože jsme se sešly jenom dvě. Sexta navíc byla někde pryč. Ale já už jsem dostala zadaný článek o škole v přírodě - protože jsem tam jako jediná z celé redakce ještě byla. Jsem tam nejmladší, ale nejsem tím nijak diskriminovaná. Vždyť to taky bylo tak, že oni mě tam chtěli, sama bych se tam nikdy nevecpala. Možná, že bych jim tam mohla nacpat i nějakou ze svých básniček, třeba Stračenu a víno.
Což mi taky připomíná - konečně bych mohla zase vymyslet nějakou básničku. Jenomže já mám zase nějaký tvůrčí útlum. Neboli nemám nápady. Jediné, co jsem schopná nakreslit, jsou momentálně kubistické útvary. Mám opravdu štěstí, že podporuju tento umělecký styl, protože jinak bych musela nesnášet sama sebe. Co se týká literárních výtvorů, občas ve škole popisuju "druhé strany sešitů" nebo nějaké přebytečné papíry svým hodnocením nějakých více či méně vyhrocených situací - ale vždycky z toho vyjde jenom takový krátký odstaveček. Teď mám ale aspoň námět, můžu psát úryvky toho článku o škole v přírodě. Chci, aby se mnou v redakci byli spokojení....
*
Celý tenhle článek jsem napsala včera, potom jsem od toho zase nějak nečekaně odběhla a teď jsem ještě rychleji přiběhla, protože jsem dostala strach, že se s tímhle článkem stane to samé, co s několika jeho předchůdci - a to že zůstanou nepovšimnuté ležet ve složce Rozepsané po měsíce, až se z nich stanou téměř primární písemné historické prameny. Ještě jednou opakuju, že se snažím oživit blog :-D!!
A jako poslední myšlenku napíšu, že mě napadl celkem zajímavý a troufám si říct, že i neokoukaný blogový projekt; zatím nevím, jak bych ho pojmenovala, ale spočívalo by to v tom, že každý pátek, sobotu nebo neděli bych přidala fotočlánek dokumentující to nejdůležitější a nejzajímavější z uplynulého týdne. Takový fototýdeník. Samozřejmě by to aspoň ze začátku znamenalo fotit, fotit a fotit, a všude s sebou tahat foťák. A starat se o to, abych ho neztratila. Ale myslím, že bych to někdy opravdu měla zrealizovat. A samozřejmě, během týdne přidat i jiné články - písničky, básničky, atakdále.
Takže díky za pozornost!! Jinak by se blog měl dočkat i aktualizace menu, protože je už slušně neaktuální - jak jsem koukala.
No, čeká mě toho docela dost.
Iris.
 


Anketa


Komentáře

1 Lucie Schubert Lucie Schubert | Web | 7. října 2012 v 12:15 | Reagovat

Děkuji za krásnou písničku, zase mám co poslouchat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama