You're gonna make us scream someday, you're gonna make it big

17. června 2012 v 16:09 | Iris |  (kni)hovna
Endiaron, Endiaron. Nemám na něj moc dobré vzpomínky. Byla jsem na zájezdě se Severáčkem (pěveckým sborem z Lbc, jestli vám to pomůže) v Dačicích. Byli jsme ubytovaní v rodinách. Já byla v takové divné rodině bydlící v takovém sakra divném domě s průjezdem. Detaily si pamatuju jenom matně, ale to hlavní si pamatuju úplně. Před odjezdem zpátky k nám - přes celou republiku - jsem rodině oznámila, že mi bývá na cestách autobusem špatně a že mi došel Kynedril. "Nemáme Kynedril, ale máme tady Endiaron. To ti taky pomůže," řekli mi oni a dali mi takovou velkou žlutou tabletku s pokynem, ať to rozžvýkám a pak spolknu. Pamatuju si ten pocit, když jsem žvýkala Endiaron a prohlížela si figurky Asterixe a Obelixe, které měla rodina vystavené na parapetu. Váhala jsem, jestli to mám spolknout, nebo vyplivnout. Až jsem to nakonec spolkla. Bylo to pořád ještě velký a navíc rozžvýkaný, takže to strašně škrábalo v krku. Bylo mi špatně už tam. Po cestě autobusem jsem si na Endiaron omylem vzpomněla a poblila jsem se. Doma mi maminka ukázala, kde jsem vlastně měla schovaný ten Kinedril. To by bylo pár slov k té mluvící reklamě na začátek. Tomu se říká Dlouhý úvod.
Na rezi67 jsem si rozepsala dlouhý článek a k němu byl ten úvod nahoře. Jinak, ten článek by byl taky dobrý, kdybych ho nerozepisovala tři dny. To je podle mě taková inkubační doba (používáme to slovní spojení na sexuální výchově, takže se mi zarylo do paměti :-D), po který už je rozepsaný článek "ze života" neaktuální. Takže jsem se rozhodla pro to, že napíšu článek sem. Super. Bude v tom zmatek.
Tak třeba, ve středu jsme se třídou jeli na výlet. Na ten školní výlet, který jsme tak strašně dlouho plánovali!! Vloni jsem s nima na výletě nebyla, protože se jelo někam do lanovýho centra a na to jsem se jim vykašlala (ale taky jsem měla takový ty "problémy"). Letos jsme se dohodli na tom, že půjdeme pěšky do golfovýho centra, což je majetek tatínka jedný naší spolužačky. Bylo to zadarmo, to bylo hlavní pozitivum. Všichni na naší škole zase nejsou tak zazobaný, no. A nakonec můžu říct, že se výlet vydařil. Líbilo se mi to. i když ta cesta byla chvílemi kšílenstvípřivádějící!! Byli jsme sice varovaní před tím, že "půjdeme šest až sedum kilometrů pěšky", ale nikdo nám neřekl, že většina cesty bude do kopce. Tak jsem tam funěla, táhla jsem na zádech batoh plný svačiny a svršků, které jsem po cestě postupně odkládala, a když jsem se ptala třídního, jak dlouho půjdeme ještě do kopce, dostalo se mi odpovědi, že "jsme tak zhruba v půlce tohohle velkýho kopce". Zbláznit se!! Naštěstí jsem to tam nikde nezalomila, i když do mě část cesty pařilo sluníčko. Když jsme dorazili do cíle, byla jsem dokonce ještě ve vnímajícím stavu, takže jsem postřehla, že nás instruktor učil, jak máme držet golfovou hůl a jak se při odpalu máme točit jako okolo tyče (co si to o nás sakra myslel?!). Když jsem to tam zkoušela na nějaký zelený podložce, několikrát jsem kuchla tou holí do země a pak jsem to odpálila tak, že se to kutálelo pár metrů a pak se to zkutálelo ještě z kopečka. Úspěch!! Nakonec to ale celkem vycházelo, takže jsem dávala i docela dobré odpaly. A pak jsem s tím přestala, protože jsem měla brutální puchýře. Bolelo to jako kráva, ale přestala jsem včas. No a pak jsme dostali oběd (naštěstí jsem ho stačila sníst, než to ty tři okolo mě přestalo bavit a začali dělat prasárny typu "vylovíme z toho pití citróny a sežereme je" - néé, vůbec jsem se k nim nepřidávala :-D) a potom jsme šli domů. Teda pro ty šťastnější jedince si tam přijeli rodiče nebo co. My nešťastníci, jejichž rodiče pracují, aby vydělali na náš chléb vezdejší, jsme si odhlasovali, že se vrátíme pěšky. Zabít, pomyslela jsem si. Já hlasovala pro vlak. Ale nakonec jsme se jen jednou zamotali do nějaké slepé ulice a pak jsme ulepení v extrémním vedru dorazili na místo rozchodu a šli jsme se ještě víc zalepit jahodovou tříští do Teska. Takže, výlet se povedl. Ještě bych málem zapomněla zmínit ten úžasný stroj, pod který když se strčí košíček na míčky a do otvoru se dá žeton, nazvrací vám to plný košíček míčků - byla jsem z toho úplně unešená (zvlášť když se ty míčky rozsypaly všude okolo té příšery a já málem lezla i pod ní, abych je posbírala)!!


Včera jsem s máti jela na výlet do Prahy. Možná, že většina lidí na takovýhle výlety s rodičema nejezdí, ale mně to zcela vyhovuje. Bylo to super, ale jely jsme zrovna v tom největším a nejhnusnějším vedru. V autobuse (který jede jenom hodinu z LBC do Prahy) to bylo ještě v pohodě, protože tam jsem byla aspoň pod střechou, ale už když jsme vystoupily na stále stejně zaplivaném, smradlavém a upoceném Černém mostě a šly na metro, mi bylo jasné, že opravdu nezmrznu - ještě že jsem si na sebe nevzala nic moc teplýho.
Prošly jsme Václavák, kde jsme se stavily v McDonaldovi. Jakto, že je v Praze tak hezký a velký Mekáč, který má i McCafé?! A prý je jich tam hned několik. Co já vím, tak u nás je jeden pěkně zaplivaný a už nejmíň 10 let pořád stejný malý Mekáč, a druhý u výjezdu na dálnici, kam se dostanou jenom lidi, kteří mají auto. Dostaly jsme dokonce věrnostní kartu do McCafé, takže tam asi budeme muset jezdit častěji. Jako zdravá strava je fajn, ale Mekáč (nebo nějaký jiný fastfood) je zkrátka někdy potřeba!!
Potom jsme šly na Malou stranu přes Karlův most. To už bylo hnusné, opravdu hnusné vedro. Když jsem přecházela Karlův most, předpokládám, že tam právě byla největší turistická špička, protože tam bylo maximálně moc lidí. Všude po mostě byly rozestavěné stojany a nejrůznější stolečky a za nimi seděli (ti méně šťastní stáli) ospalí, unavení a zkrátka přehřátí zoufale vypadající "umělci" snažící se prodat něco ze spousty věcí, které tam měli rozestavěné. Někteří malovali portréty a dost přemrštěné karikatury za nelidské ceny, jiní prodávali fotografie Zdi Johna Lennona nebo Karlova mostu. A někteří kreslili akvarelem nebo olejovýma barvama. Většiny z nich mně bylo líto - zvlášť těch, u jejichž stojanů jsem stála několik minut, protože se mi jejich fotky/obrázky/nějaké jiné kraviny opravdu líbily. Jenže ty ceny!! Myslím si, že je smutné, že je už jenom na tom Karlově mostě tolik umělců, kteří rozhodně nedosahují úspěchu úměrného velikosti jejich kvalit, ale zároveň bych řekla, že pokud toho chtějí prodat víc a dostat se do povědomí, neměli by papír velikosti A5 pomalovaný akvarelem prodávat za 600 korun.
No a potom jsme byly ještě u Hradu. Opravdu obdivuju ty stráže. Já bych zkolabovala po půl minutě, zvlášť v takovém tmavém oblečení. A lidi si je tam pořád fotí a oni je ani nemůžou poslat do prdele!! Jako jasně, tuhle práci si vybrali sami a pravděpodobně je pro ně ctí tam takhle trčet, ale stejně je to pro mě nepochopitelné....
A na závěr jsme jely do Harfy. Pokud nevíte, tak to je tam, kde byla vloni autogramiáda SuperStáru. (Odkaz na článek o tom, jak jsem tam byla - je to ještě starý blog!!) Pamatovala jsem si, že tam bylo spousta obchodů, takže jsme tam na dvě hodiny jely. Zrovna tam byla nějaká etno-akce, takže jsem prolézala Háemko a máti tam koukala na nějaké děsné africké tance. Mám nový šortky, tmavěmodrý, super :-D. Mimochodem, jestli pojedete někdy do Harfy, podívejte se na střechu. Tam se normálně dá vyjet. Jsou tam úžasný věci, nevím, jak to popsat, ale takový konstrukce jako hudební nástroje, akorát jsem u většiny nevěděla, co to má vlastně dělat.
No a pak jsme už jenom jely domů. Hotovo. Přes to hnusné vedro se mi to moc líbilo....
No a jinak? Například, ve středu jsem měla poslední letošní třídní přehrávku (= takový koncert naší klarinetové, flétnové & saxofónové třídy v zušce). Měli jsme téma Pantomima, protože většina třídních přehrávek je na nějaké téma - máme ve třídě celkem hodně "malých dětí" (8-10 let), takže jsme si všichni museli nacvičit nějakou pantomimu. Já jsem ze začátku vůbec nevěděla, co mám vlastně udělat, myslela jsem, že si lehnu na zem a budu nota celá, ale to by prý nikdo nepoznal, takže jsem se rozhodla, že budu předvádět skok na lyžích (když jsem z toho Harrachova....) a nakonec jsem to dodělávala den před přehrávkou. A pak se tomu všichni smáli. Jako fakt, původně jsem si myslela, že se smějou, protože mi leze zadek z pod sukně (to bych nepřežila), ale prý se smáli, protože se jim to líbilo. Ideální!! A jako trio jsme taky odehráli dobře. Jsme vždycky až na konci, takže nám to občas neladí, ale o tom vám tady nebudu psát, protože nikoho nezajímají moje vysoké středy na klarinetu.
Ve škole budeme psát trimestrální testy. Příští úterý až přespříští pondělí. My jenom z matiky, češtiny a angličtiny. Tentokrát se budu opravdu učit, musím si naklepat do hlavy syntax!! Fuj. Jinak, co se týká češtiny, nedávno jsme předváděli diskuzi. Já jsem měla vést diskuzi ve svojí skupince, takže vám může být jasné, že jsme to neměli připravené. Já jsem byla zkrátka furt v klidu. A nakonec jsme měli mít normální hodiny syntaxu, jenomže ostatní si odhlasovali diskuze. A to jsem za tou profesorkou ještě den předtím byla, a řekla mi, že diskuze nebudou. Bože, tak jsem to zapomněla vyřídit ve třídě. A co. Mám z toho sedmičku. Prý jsem mluvila moc potichu a pomalu. No jo, tak to chodí, když člověk vymýšlí otázky o školní výjezdové výuce doslova na place. Ale protože je 7 moje nejhorší známka za trimestru, profesorka to škrtne. Hodná. Tak to dělá vždycky.
Co bych vám ještě napsala?! Jo, vezmu to stručně. Nemám ráda lidi, kteří se se mnou chvíli úplně v pohodě baví, pak si mně ani nevšimnou, a pak jsou zase děsný kamarádi jako by nic. To radši tu šprtku od nás ze třídy, která téměř pořád dolejzá za každým (ale není zlá a občas se její pozornost opravdu vyplatí). To by bylo určitě všechno!! Básnička o krávě bude příště, no. Teď nejspíš jedeme ke známým na grilovačku. Netěším se ani moc na to jídlo. No jo. Je vedro jako včera v Praze!!
A teď pár písniček, poslechnout!! Snad se vám nebudou prohazovat.
Iris.
Říkala jsem si, že nové CD Reginy Spektor mě tak "nechytne", když jsem ty písničky slyšela poprvé. Jak jsem si to sakra mohla myslet, celé je to dokonalé, jako všechny ostatní její alba!! Bohužel, zatím to poslouchým jenom na YouTube. CD chci k narozkám.
You taste like birthday,
You look like New Year.
Nejoblíbenější písnička!!
You're gonna make us scream someday,
You're gonna make it big.

 


Anketa


Komentáře

1 kristýnka. kristýnka. | Web | 19. června 2012 v 19:27 | Reagovat

děkuju Terezko že si se zapsala :) ještě bych se ráda zeptala koho chceš na iconku :)

2 kristýnka. kristýnka. | Web | 21. června 2012 v 14:14 | Reagovat

však,asi to bude muset tak být :D :/ to doufám že mně nikdo nebude otravovat :D přesně,já se strašně ráda opaluju a koupu ale ty vedra co jsou už tedˇ o prázdninách opravdu nepřežiju :D jooo,však víš že ty si tam skoro od prvního okamžiku co se známe :D není zač :*

3 kristýnka. kristýnka. | Web | 24. června 2012 v 10:48 | Reagovat

děkuji Terezko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama