Jaro mi vyžralo otvor do kůže

21. března 2012 v 16:29 | Iris |  (kni)hovna
Dnešní (exkluzivní) článek bych začala asi takto: Jaro mi vyžralo otvor do kůže, těžkopádně se tam nacpalo a teď se chystá projevit. Takže jak vidíte, zanedlouho asi začnu s úchylnou jarní poezií o pomněnkových skřítcích a šeříkově fialových vílách vytrvale vycucávajících nektar z čerstvě rozkvetlých amarylek. Nebo spíš - poezie o skřítcích narcisech ve stínu pod vraním okem vycucácajících šeříkový nektar z víl, čerstvě uštknutých pohádkovou zelenorůžovou zmijí. A krásy-chtivých skřítčicích koupajících se ve sladké krvi mladých veverek....
Ani nevíte, jak jsem se těšila na dopsání tohoto (včera rozepsaného) článku. Mám opravdu takovou jarní náladu. A to i přesto, že u nás ve škole začalo další období takzvaných trimestrálních testů. Pro naší třídu naštěstí není žádná změna - pořád píšeme tři testy, matiku, angličtinu a češtinu. Ten první - z ajiny - mám už dneska naštěstí za sebou, i když byl celkem jednoduchý a málem jsem na něj přišla pozdě. Zítra mě čeká ještě matika a v pondělí čeština. Možná, že jsem nějak přehnaně klidná, ale mně opravdu stačí si to chvíli před spaním zopakovat ;-). S ajinou jsem to vyřešila tak, že jsem si nacpala sešit pod polštář. A možná to zafungovalo!!
Na svůj bývalý blog jsem psala (přesně před rokem, jak tak na to koukám!!) článek o tom, jak to u nás ve škole asi tak vypadá v období trimestrálních testů, abyste si aspoň trochu uměli udělat obrázek o tom zmatku. Takže se to nějak stručně pokusím zopakovat: Už týden před TT se na hlavní nástěnce objeví rozpis testů, kdy co a na kolik minut která třída píše, takže z toho většina lidí (hlavně z vyššího gymnázia) přinejmenším chytne šok. Když se potom konečně začne psát, změní se nám úplně celý rozvrh. Jediná pozitivní věc je ta, že nikdy nemáme dýl než do 14.25; na odpoledne nám tam vždycky napíšou "domácí přípravu na testy". Dneska bych byla ještě cca. hodinu ve škole, a takhle už jsem doma :-). No a hned druhý den po napsání testu se na nástěnce v druhým patře (asi abysme se proběhli) objeví výsledky. V některých případech bohužel - zcela veřejně. Když z něčeho máte tři procenta, ví to celá škola. Ale většinou nejste sami. Čímž se dostávám k poslednímu bodu důležitému pro pochopení podstaty našich trimestrálních testů - počítá se to na procenta správnosti. Když máte nad 80, přičítáte z toho předmětu bod, když máte pod 40, odčítáte, a pod 20 odčítáte dva. To je pravděpodobně ten hlavní důvod, proč se to pořád bere tak strašně vážně.
Pokud jde o moje procenta, ještě na konci minulého roku jsem byla schopná snad nazpaměť odříkat všechny svoje výsledky.... Teď si nevzpomínám ani na ty z konce listopadu. Vím jen, že byly dobré, protože jsem ze všeho přičítala. Heč.
No ale dost keců o škole (i když bych klidně mohla psát dál a dál a dál). O víkendu jsem se rozhodla dát dohromady nějaký reprezentativní výběr mých básniček. Protože mi došlo, že když po mně chce někdo přečíst nějaký básničky, já vytáhnu svůj sešit s Hannou Montanou na obálce, plný padesáti sedmi básniček, a půl hodiny hledám, kterou vlastně můžu přečíst a kterou ne, a potom kterou po sobě vlastně zvládnu přečíst. Vskutku odrazující zážitek. Takže jsem se do té selekce hned dala, a vybrala jsem 24 reprezentativních básniček, které můžu v klidu komukoliv předložit k přečtení. A vzhledem k tomu, že tady jich je zatím jenom pět, možná, že se i tento blog nějakých dočká ;-).

Taky plánuju, že Kolóra (tak se výběr básniček jmenuje - jak k tomuto názvu přišel, to je docela zdlouhavý příběh) bude ilustrovaná, protože to je další z mých oblíbených uměleckých činností :-D. Kreslím opravdu ráda, to ano. Akorát abstrakcím nikdy moc nedám, mám ráda, když je na mojí tvorbě na první pohled vidět, co to je.
A ještě k té škole :-D!! Dneska jsme na hudebce nacvičovali (no, ehm, spíš učili se) polku. Já jsem s tím žádný větší problém neměla - kdysi mě babička donutila naučit se to tancovat, a jako malá jsem taky chodila do takovýho tanečního kroužku - ale o většině ostatních by se dalo říct, že se tam opravdu pomlátili. Já jsem zaznamenala jediný větší problém s otočkama. Nechci ani vidět, jak jsem vypadala :-D. Což mi připomíná nápis (a písničku) Murder on the dancefloor - na podzim to bylo dokonce v záhlaví, myslím. A taky moje přesvědčení o tom, že tancovat už nikdy více.
A taky jsme dnešní vyučování zakončili dvěma hodinama s naším třídním a psycholožkou. Asi budeme mít všichni psychický problémy, jak tak na to zpětně koukám. Nicmémě, nenazvala bych to "úplným trapasem", nebylo to zase tak hrozný, jako jindy.
Teď už asi tenhle článek skončím. Jdu se učit matiku koukat na tv, a až potom nebo přitom učit matiku. Divím se, že jsem zrovna v období trimestrálních testů dala dohromady takovýhle dlouhý článek. A řekla bych, že nejsem sama, kdo se diví.... Příští týden mě čeká ve čtvrtek krajský kolo dechový soutěže, jedu do Český Lípy. Nemám trému, a snad jí ani nedostanu, jediný, čeho se bojím, je to, že autobus bude odjíždět okolo sedmé ráno. V pátek bude slavnostní zakončení trimestru a v sobotu jedu se sborem do Seif.... no prostě do nějakýho německýho města, s hrozně složitým názvem. Perný to týden.
Loučím se dvěma slovy: Sledujte blog!!
Iris.
 


Komentáře

1 kristýnka. kristýnka. | Web | 21. března 2012 v 20:49 | Reagovat

joo,luxus to byl :D no jo,na školu se stejně hlavně ted' odpoledne každý den prostě musí s*át :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama