Stěhování

27. února 2012 v 10:49 | Iris |  (kni)hovna
Tenhle článek bude asi trošku kratší a trošku jinak sestavený než obvykle. Pokusím se o trošku souvislejší text a vysloveně o rychlý průběh - však taky nemám moc času a ráda bych ho zvládla sepsat "na jedno posezení". Takže, dneska se stěhujeme. Už máme všechny věci sbalené a okolo jedné hodiny přijedou stěhováci, no snad to všechno bude mít hladký průběh a večer už budeme bydlet, s postelema, skříněma, štětkou na záchod a podobně. Potom už budeme jenom vybalovat a zařazovat do výše zmíněného zařízení....
Tohle je fotka z našeho minulého stěhování. Probíhalo před rokem a půl, tzn. v srpnu roku 2010. Já jsem z toho měla takové menší (nebo spíš větší?) trauma, protože jsem se stěhovala za bytu, kde jsem bydlela okolo sedmi let, no prostě od té doby, co jsem se přistěhovala do Lbc z mého téměř rodného města Harrachova (kde jsem to sice taky moc milovala, ale při stěhování mi bylo něco málo přes 3 roky a moc jsem to nevnímala). Pamatuju si, že jsem hodně brečela, když jsem opouštěla starý byt, a z poslední noci v něm jsem měla opravdu.... trauma (už nevím, jaké slovo mám použít :-D). Když jsme si prohlíželi nový byt, působil - aspoň na mě - dost depresivně; místy oloupané holé barevné stěny, sídliště, na kterém jsem v životě nebyla a ani jsem o něm neslyšela, zamotaná změť uliček ke škole (prvních několik dní mě dokonce musela vodit máti, protože můj orientační NEsmysl mi moc nepřidal), a cizí smrad po bývalých nájemnících - jak jsem už psala, nestěhovala jsem se 7 let a na smrad jsem se nepřipravovala ;-).
Nakonec ale měsíce plynuly a já si musela zvyknout. Do bytu k nám přišel o měsíc později táta, poličky, skříně a postele se začaly zaplňovat, až se zaplnily úplně a zařízení, které jsme vyhodily při stěhování, jsme dokupovaly kosmickou rychlostí. Začala jsem se cítit jako doma, po večerech jsem si kreslila liháčem po staré zelené omítce ve svém pokoji a do školy jsem už bez problémů trefila (a objevila jsem i nějaké zkratky). A přišel podzim do Podzimní ulice (tak se to tu jmenuje), a přišla zima.... A začala nám být zima, v bytě s netěsnícími dřevěnými okny a v paneláku bez zateplení. Není divu, no....
A na jaře se nějak seběhlo spousta událostí a táta se vyměnil za naší babičku. Tím pádem jsme v srpnu 2011, teda rok po nastěhování, začaly všechny tři malovat pokoje a já jsem si svůj pokoj přestěhovala (do pokoje po tátovi, ale to je jedno). Začalo to tady vypadat opravdu hezky, můj pokoj byl vymalovaný na krásnou světle tyrkysovou barvou, obývák na meruňkovou, kuchyň na takovou světle pískovou a babiččin pokoj na modrou. A předsíň na okrovou. Do pokojů jsme nalepily pruh ze vzorované tapety, a vypadá to opravdu pěkně. I když se na to podívám po půl roce a něco ;-).
To už jsme se zabydlely. Byly jsme v bytě doma, a pomáhaly jsme babičce se zabydlet. Najít jí práci a zařídit pokoj. Já už jsem dávno zvládala všechny zamotané cestičky do školy a zpátky, a chodila jsem fotit okolo sídliště, jak už jsem o tom psala.... Byt už dávno načichnul námi, a až sem přijdou nějací další nájemníci, určitě budou nadávat na smrad, který jsme tu nechaly my.
A jak bych dokončila tenhle článek?? V Podzimní jsem nebyla dlouho, takže zatím mi neukápla ani slzička (možná mě to ještě vezme....), ale jsem moc ráda, že jsem tady byla. Zažila jsem tady dost věcí, a jsem za ně ráda. Co tady po nás zůstane?? No, už váše zmíněný smrad, nové vymalování a tapetou přepásané místnosti, tapeta na sklo na dveřích. Po mně zbyde smajlík a mop s koštětem, který jsem nakreslila na rozpis úklidu chodeb. A možná nějaké maličkosti, které tady omylem zapomeneme.... Zvlášť já ;-). A jenom tak mimochodem, nový byt bude na skvělém místě, blízko sídliště, ze kterého jsme se přestěhovaly na Podzimní. Do školy je to pět minut, takže pohoda.... :-).
Mějte se, já jdu vynášet odpadky. Netuším, kdy se zase ozvu, protože zítra nám nejspíš přijdou teprve vyměřovat WiFinu, a nevím, jak to teď bude. Díky za přečtení.
Iris.
 


Komentáře

1 Dainn Dainn | Web | 28. února 2012 v 16:27 | Reagovat

Máš prekrásny design:)

2 kristýnka. kristýnka. | Web | 3. března 2012 v 20:11 | Reagovat

Terezko,já nevím - možná to vycítil jenže áno .. on se stydí tak jako já .. :( tery! to není pravda! já jsem škaredá .. :( hrozně škaredá ale ty? si moc krásná holka :) navíc milá,hodná .. úpřímná ;) a o tohle jde nejvíc .. :) takže nemluv o sobě jako o ošklivce dobře? to já jsem ta ošklivá :D starosti si dělat musím protože je to těžká situace ohromně těžká :( a neomlouvej se já mám ráda když mi aspon' ty napíšeš něco pěkného a extrémně dlouhého ;P*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama